Porcelánové jídelní soupravy

Porcelán býval ve středověku velice cennou komoditou, jejíž výrobní postup byl jednotlivými porcelánkami úzkostlivě utajován. Vlastnit porcelánovou jídelní soupravu tak bylo ještě ke konci 19. Století výrazem vysokého postavení a nadstandardní životní úrovně. Dnes už je porcelán docela běžný, oblékaný do nejrůznějších moderních i extravagantních tvarů. Stále se však pokračuje také ve výrobě porcelánových souprav, které jsou poctou umění dávných mistrů.

Porcelán byl objeven v Číně a do Evropy se dostal až s návratem cestovatele Marca Pola. Během rostoucího obchodu s orientem se začal do Evropy dovážet, ale jeho cena byly příliš vysoká. Zejména z toho důvodu se začalo na různých místech Evropy s pokusy o napodobení porcelánu. Poprvé se to podařilo v Německé Míšni, kde se začal roku 1708 vyrábět nejslavnější evropský porcelán – Míšenský porcelán.

Přesto, že porcelánové jídelní soupravy můžou být dnes prakticky jakýchkoliv tvarů a vzorů, velice populární stále zůstává tzv. „Cibulákový porcelán“. Ten se vyvinul v Míšni krátce po objevu porcelánové hmoty. Klasické vzory vyvedené ručně nanášenou podglazurní modří byly inspirovány pravým čínským porcelánem, kde byly ústředními motivy květy astry a pivoňky, bambusový stonek, broskev a granátové jablko, které připomínalo cibuli a dalo tak cibulákovému porcelánu jeho název.

Porcelánové jídelní soupravy jsou velice vděčným svatebním darem. Bývaly doby, kdy patřilo k dobrým zvykům darovat novomanželům luxusní porcelánovou jídelní soupravu jako výbavu „do začátku“. Běžně se ale tyto soupravy moc nepoužívaly a sloužily spíše jako dekorace. Dnešní porcelánové soupravy však už nejsou tak zdobené a působí mnohem civilnějším dojmem, takže se využívají mnohem častěji.